Alergik a jeho domov

Alergik a jeho domov

Alergická onemocnění jsou dnes jedním z nejčastějších zdravotních problémů, s nimiž se v civilizovaných zemích setkáváme. Podle různých statistik vychází, že až 30 % běžné populace v evropských zemích tvoří lidé, kteří si nesou ve svém životě vrozenou dispozici k tomu, aby se stali v průběhu života přecitlivělými na některou z biologických látek, které jsou schopny spustit alergickou reakci. Podstatou alergické reakce je imunologický proces, při němž po styku s látkou schopnou takovou reakci vyvolat (alergenem) začne organizmus produkovat protilátky proti tomuto alergenu. Tyto protilátky se pak vážou na různé typy buněk v lidském těle a provokují produkci aktivních působků, jež poškozují tkáně, vedou k otoku, svědění, produkci hlenu, stažení průdušek a dalším příznakům, které souhrnně označujeme jako alergické příznaky.

Obecně se docela mezi lidmi ví o alergii na pylová zrna a jimi způsobených příznacích sezónní rýmy nebo astmatu, je určité povědomí o alergii na zvířata a různé domácí mazlíčky. Hodně se také diskutuje vliv prostředí, v němž alergik žije, přičemž se v médiích ponejvíce přetřásá vliv prů- myslového znečištění, dopravního smogu nebo zátěže lokálními topeništi. Méně se ale obecně mezi lidmi ví o vlivu vnitřního prostředí budov, kde alergik žije, pracuje nebo třeba chodí do školy. Přitom právě uvnitř budov trávíme v sou- časné době až 90 % všeho času a prostředí uvnitř domácností, škol, pracovišť i dalších veřejných vnitřních prostředí určuje průběh mnoha nemocí včetně alergií více, než si dovedeme představit.

Jedním z hlavních nepříznivých podnětů, s nimiž se alergik v prostředí budov setkává, je domácí prach. Dnes už se ví, že prach je směsí organických i anorganických substancí. Tou hlavní složkou, která se podílí na vzniku a průběhu alergické reakce není sám prach, jak se kdysi soudilo, ale jsou to právě biologicky aktivní výměšky miniaturních roztočů, kteří v prachu žijí. Roztoč domácího prachu – Dermatophagoides pteronyssinus – i jeho další příbuzní, žije s oblibou ve vlhkém a teplém prostředí, s oblíbenou relativní vlhkostí nad 50 % a teplotou kolem 25 st. Celsia. Takové prostředí máme doma všichni v podobě našich postelí a hlavně matrací a lůžkovin, které v postelích máme. Roztoči se nejvíce drží v prostředí matrací, které obvykle nejsou tak často čištěny, jako jsou ostatní lůžkoviny, natož pak vyměňovány. V noci roztoči vycestují z matrací do pro ně přívětivého prostředí prohřáté a zavlhlé postele. Exkrementy, které pak po sobě v posteli zanechávají, jsou spícím hostitelem vdechovány a u disponovaného jedince spouštějí alergický zá- nět ve sliznicích dýchacích cest. Je tedy klíčové, aby byly lůžkoviny pravidelně jednou týdně vyměňovány a prány v teplotě nad 60 st.C. Známý účinek proti roztočům je i vymrazení lůžkovin nebo třeba plyšových hraček v mrazáku nebo při dostatečném mrazu i venku. Pomáhá i vliv slunce. Důležitou složkou preventivního režimu jsou i různé povlaky na matrace, které brání migraci roztočů z matrací. Na matrace se nesmí zapomínat ani při čištění lůžka. Účinné vysátí pomocí kvalitního efektivního vysavače s dostatečnou vysokoúčinnou filtrací částic může ná- lož roztočů významně snížit, ač ani tento postup je neodstraní úplně. Metody prevence roztočové alergie je tedy třeba vždy kombinovat.

Další významnou složkou alergenní zátěže domácího prostředí jsou alergeny zvířat. Nějaké- ho domácího mazlíčka má v současné době asi polovina domácností. I když se obecně rodinám s alergickou vlohou chování domácích zvířat nedoporučuje, realita je prostě taková, že i tam, kde je jasně prokázaný příčinný vztah alergických potíží a zvířecího alergenu, bývá situace obtížně řešitelná či zcela neřešitelná. Psychická vazby na zvíře bývá někdy až tak velká, že nemocní i s těž- kými projevy alergie a astmatu raději přijmou riziko těžkých potíží nebo záchvatů, než aby se zví- řete zbavili. Je-li nemoc skutečně velmi závažná, musí být odstranění zvířete skutečně důsledné, neboť může jít až o stavy těžce zatěžující zdraví nebo dokonce ohrožující nemocného na životě. Zdravotníci jsou tak často stavěni před závažné rozhodovací dilema, neboť jasně vědí, co je nutným preventivním či přímo léčebným opatřením, na druhé straně ovšem vědí, že pacient jejich doporučení k odstranění zvířete stejně neposlechne a přítomnost spouštěcího faktoru je nutno vzít jako danou. V takovém případě je alespoň nutné se snažit o co největší omezení přítomnosti a vlivu zvířecího alergenu. Platí alespoň požadavek, aby mělo zvíře svůj vyhrazený prostor, aby mělo zákaz vstupu do ložnice, aby kontakt s nemocným nebyl příliš blízký. I zde pak významně zá- leží na hygienickém režimu domácnosti, častém a hlavně účinném vysávání, pravidelném větrání a stírání prachu na vlhko. Mezi zvířaty je nejvíce alergenní kočka domácí, jejíž alergeny mají navíc Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc. ředitel ČIPA o.p.s. Alergik a jeho domov www.rainbowaktuality.cz 25 nevýhodné aerodynamické vlastnosti a drží se v prostředí velmi dlouho i po odstranění zvířete. Alergeny kočky se navíc úspěšně přenášejí na oblečení i do prostředí, kde jinak kočka nežije. Podobně se uplatňují alergeny různých malých zví- řat (morčata, myši, krysy, potkani, pískomilové apod.). Alergeny psa jsou o něco méně agresivní, pes se navíc – na rozdíl od kočky – dá bez větších dramatických událostí i pravidelně vykoupat. Pokud už v domácnosti kočka je, je jistě zajímavou informací údaj od veterinářů, že kastrovaný kocour produkuje až 5x méně alergenu než kocour s plným vybavením… Příznivý vliv mohou mít i některé typy čističek vzduchu s účinnou cirkulací a filtrací.

Jedním z rizikových faktorů, který se podílí na dráždění dýchacích cest, je cigaretový kouř. Kouření, a to i kouření pasivní, nejen, že dráž- dí dýchací cesty, způsobuje zánět, zvyšuje riziko infekce, usnadňuje průnik alergenu do sliznice. Kouření dokonce poškozuje některé receptory pro léky proti astmatu a tím významně snižuje jejich účinek. Je paradoxem, že tento vysoce rizikový faktor, jehož negativní vliv dokonce přesahuje negativní vlivy různých alergenů nebo infekčních agens, je jedním z nejobtížněji odstranitelných rizik. Přesto, že jde o rizikový faktor, který je přesně definovaný, jehož zdroj je dokonale uchopitelný a známý, je odstranění vlivu kouření jedním z nejobtížnějších úkolů, se kterými se zdravotníci potýkají. Pro alergika a ještě více pro astmatika, je kouření skutečným vysokým rizikem, neboť vedle obecných spolehlivě ověřených negativních vlivů – vznik rakoviny, rozvoj srdečních problé- mů a zvýšená rizika infarktu myokardu a cévních onemocnění – se podílí skutečně na zhoršení průběhu nemoci, těžkém poškození dýchacích cest a snižuje účinnost jinak velmi fungující léč- by. Pokud už je v domácnosti alergika kuřák, je zcela bezpodmínečným požadavkem, aby nekou- řil v domácím uzavřeném prostředí a aby domácnost do kontaktu s kouřem vůbec nepřišla.

Důležitou součástí prevence alergie a důležitou součástí celkové péče o alergika je i celkový režim domácnosti. Je třeba zajistit v bytě dostatečnou cirkulaci vzduchu. Ta bývá správně obstarána pravidelným a intenzivním větráním, které by mělo ale respektovat současnou pylovou situaci a konkrétní meteorologické podmínky. Důležitá je i mikrocirkulace vzduchu, obzvláště v bytech vybavených dobře těsnícími plastovými okny. Kromě bytového prostředí je třeba v péči o alergika myslet i na možnou expozici alergenům v jiných prostředích. Rizikovým prostředím mohou být například nevětrané chaty nebo chalupy. Je vždy dobře prostor rekreačního obydlí při příjezdu nejprve pořádně provětrat a provětrat i lůžkoviny, pokud možno dříve, než alergik vůbec do obydlí vstoupí. I když v rekreačních obydlích bývá někdy hygienický režim trochu volnější, než v bytě určeném k pravidelnému bydlení, v případě alergika je nutno trvat i v těchto podmínkách na řádném úklidu, větrání a péči o lůžkoviny. Pokud nemá alergik prostředí o ví- kendu pod kontrolou, může se stát, že i jinak dobře vedený hygienický režim v bytě ke stálému bydlení nestačí k prevenci zhoršení nemoci nebo prevenci akutních potíží.

Prof. MUDr. Petr Pohunek
Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.
ředitel České iniciativy pro astma o.p.s.

22.7.2015