Tag: alergie

Alergie a význam protialergických režimových opatření – 1. část

 107Alergie patří mezi choroby, které jsou označovány jako „moderní epidemie“.

Alergiků mezi námi neustále přibývá, v současné době trpí nějakou alergií přes 30% populace. Nejčastějšími alergickými chorobami jsou alergická rýma (30%), atopický ekzém (25-30%) a průduškové astma (10%).

Alergie je porucha imunitního systému, který přemrštěně reaguje na různé faktory okolního prostředí, jako jsou pyly, spóry plísní, roztoči, zví- řecí alergeny nebo některé potraviny, případně hmyzí jed.

Předpokladem vzniku alergického onemocnění je jednak vrozená dispozice k alergii a jednak vněj- ší okolnosti prostředí, tedy kontakt s alergeny. Často vidíme několik generací v rodině, postižených různými typy alergií – babička má pylovou alergickou rýmu, její dcera průduškové astma a jejího malého syna trápí atopický ekzém. Všechny tyto choroby mají společný genetický základ, který se předává z generace na generaci. Tato dědičnost není stoprocentní, víme, že pokud je alergický jen jeden z rodičů, má dítě asi 30% riziko stát se také alergikem.

Pokud jsou alergiky oba rodiče, zvyšuje se toto riziko na 50% a pokud oba rodiče trpí stejným alergickým onemocněním – například pylovou alergií, jejich děti mají riziko alergie až 75%. Nejčastější je postupný rozvoj alergických onemocnění – takzvaný „atopický pochod“ – začíná v časném dětství atopickým ekzémem, který může postupně i vymizet, a pokračuje u starších dětí nebo v dospě- losti projevy alergické rýmy nebo astmatu nebo obou chorob současně.

Člověk s alergickou dispozicí reaguje po kontaktu s alergenem tvorbou zvláštních protilátek, které postupně vedou ke vzniku alergického zánětu v posti- žených orgánech – na sliznicích očí, nosu, průdušek, na kůži, případně ve střevě u potravinové alergie. Alergický zánět způsobuje zvýšenou citlivost těchto orgánů, která se projeví po opakovaném styku s alergenem alergickou reakcí. Pacient kýchá, smrká, nemůže dýchat přes nos kvůli oteklým sliznicím, slzí, oči ho pálí nebo svědí, případně kašle, špatně se mu dýchá, „ nestačí s dechem“ při pohybu. Na kůži se může objevit svědivá kopřivka nebo ekzém. Pokud se alergie neléčí, stav se zhoršuje, přecitlivělost je výraznější a k vyvolání alergické reakce stačí stále menší množství alergenu. Pacient se cítí stále hůř.

Přecitlivělé sliznice pacienta reagují nejen na konkrétní alergeny, ale i na jiné dráždivé látky nebo faktory, které mohou vyvolat potíže, jako je například kouř, různé chemikálie, zvýšená prašnost, stres, zátěž nebo infekce. Běžné nachlazení může u alergika probíhat v těžší formě, může trvat déle než u zdravých lidí a může se častěji opakovat. U astmatiků může i běžná rýma vyvolat astmatické potíže.

Léčba alergických onemocnění musí být komplexní. Prvním krokem k zahájení léčby je zjištění alergenů, které jsou příčinou onemocnění. Vlastní léčba zahrnuje jednak léčbu medikamentózní – tablety, nosní spreje, inhalační léky, oční kapky a u vhodných pacientů i specifickou léčbu alergenovými vakcínami, a jednak léčebná režimová opatření, která vedou k odstranění nebo omezení alergenů v prostředí pacienta. Tato režimová opat- ření by měl dodržovat každý pacient bez ohledu na to, jak závažná jeho alergie je. Režim, který snižuje množství alergenů, je současně i nezbytnou prevencí před zhoršováním alergického onemocnění. Většinou není možné se alergenům zcela vyhnout. Jde to jen v případě alergie například na psy, kočky, morčata a další zvířata chovaná v bytě, pokud jsou jejich majitelé ochotni je z domácnosti odstranit. U ostatních alergenů nezbývá než se neustále sna- žit o snižování jejich množství na minimum.

Co tedy alergikům vadí a jaká režimová opatření mají význam?

Nejčastějšími inhalačními alergeny jsou roztoči domácího prachu, pyly trav, obilí, stromů a bylin, vzdušné plísně a alergeny zvířat. Pro alergiky je velmi důležité jejich okolní prostředí, především v bytech, kancelářích a školách. Někoho možná překvapí fakt, že uvnitř budov trávíme až 90% svého času. Proto je udržování vhodného prostředí v domácnostech a správný úklid tak důležitý.

Opatřením pro alergické pacienty, které pomáhají příznivě ovlivnit průběh jejich nemoci, snižují dávky potřebných léků a jsou prevencí dalšího zhoršování alergických onemocnění, se budeme věnovat v příštích Rainbow Aktualitách.

108MUDr. Hana Janíčková

AlergoCentrum, členka České iniciativy pro astma o.p.s.

Jak na alergeny v domácím prostředí

 94Jak je dnes již často mediálně přetřásáno, alergie se stala jednou z nejčastějších „civilizačních“ nemocí.

Označení „civilizační“ je dnes do určité míry módním pojmem. Má charakterizovat přímý vztah nemoci s postupem civilizace a různými vlivy, které zlepšování životní úrovně lidské populaci přináší. Jako civilizační onemocnění ale vedle alergie označujeme i kardiovaskulární nemoci, psychické poruchy, metabolické změny, cukrovku a dokonce i onemocnění autoimunitní, jako je např. revmatismus, roztroušená skleróza apod. Podíváme-li se na epidemiologická data z různých částí světa, je skutečně patrné, že řada těchto nemocí souvisí se stupněm bohatství a vyspělosti společnosti, dostupností vysoko kalorické výživy, prokázána je souvislost s obezitou. Přibývá i nových poznatků o velmi negativním vlivu kouření tabáku na vět- šinu z tzv. „civilizačních“ nemocí. Svůj vliv má samozřejmě i tolik zmiňované znečištění průmyslové.

Alergická onemocnění dnes nalézáme v populaci již asi ve 30%. Každý třetí člověk v oblastech „civilizovaného“ světa tak má šanci rozvinout nějakou formu alergického onemocnění. Jsou to nejčastěji projevy alergické rýmy a zánětu spojivek, různé formy alergických vyrážek – od kopřivky až po atopický ekzém, objevují se alergie na potraviny. Nejzávažnějšími formami jsou anafylaktická reakce a průduškové astma. Zatímco anafylaktická reakce, která obvykle ohrozí nemocného až při průniku alergenu do těla cestou požití alergenní potraviny nebo např. bodnutím včely nebo vosy, astmatická reakce může být vyprovokována i pouhým vdechnutím alergenu nebo dokonce jen virovou infekcí u disponovaného jedince. Pacient s astmatem má ve svých průduškách chronický neinfekční alergický zánět, který jej disponuje k snazší reakci na vdechnutou škodlivinou. Při vdechnutí alergenu nebo i nealergenní dráždivé látky dojde k rychlé- mu stažení průdušek, otoku jejich stěny, novotvorbě hlenu a tím k zvyýšení odporu pro proudění vzduchu a dušnost. Podobně může nemocný s astmatem nadměrně reagovat i na virovou infekci dýchacích cest.

Jak tedy co nejlépe předejít podobným potí- žím a, pokud už alergii máme, vyhnout se co nejlépe zmíněným rizikům?

Základem je především časné rozpoznání příznaků a jejich včasné ohlášení lékaři. Ten by měl doplnit diagnostická vyšetření, která přítomnost alergie potvrdí nebo vyloučí. Pokud už je alergie skutečně potvrzena, je třeba zavést správnou protialergickou léč- bu zaměřenou proti podstatě nemoci, tj. alergickému zánětu. Tuto léčbu předepisuje, řídí a kontroluje lékař – alergolog. Druhým pravidlem je eliminace příčinných alergenů. Které alergeny to jsou, určí podrobné alergologické vyšetření (kožní testy nebo vyšetření protilátek v krvi). Postupy, jak kontakt s alergeny vyloučit nebo alespoň omezit, je opět dobré konzultovat s alergologem. Při alergii na pyly je vhodné sledovat pylové zpravodajství publikované v médiích nebo na stránkách www.pylovasluzba.cz. Tento servis provozuje Česká iniciativa pro astma, o.p.s. již řadu let a získaná data využívají nejen odborníci, ale zvykli si na ně i mnozí pacienti, kteří podle nich řídí svoje aktivity v době pylové sezóny. Horší situace je při prokázané alergii na alergeny celoroční a především na ty, které nacházíme v našich domácnostech a kterých se jen obtížně zbavujeme. Jsou to především roztoči domácího prachu a alergeny plísní. K nim se často přidávají i alergeny domácích zví- řat. Zcela samostatnou kategorií je kouření, které kromě přímého negativního efektu na zdraví kuřáka i jeho okolí, kontaminuje i domácí prostředí částicemi zplodin hoření a významně zvyšuje znečištění domácnosti prachovými částicemi.

Tradičním základem péče o domácí prostředí alergika vždy byla snaha o odstranění různých materiálů zachycujících prach, případně zvířecí srst a epitelie. Za ideální pokojík alergického dítěte tak často byl považován v podstatě holobyt s leštěnými dřevěnými materiály, protialergickými lůž- kovinami, odstraněnými plyšáky a okrasný- mi rostlinami. Takový postup je nepochybně účinný a vede jistě k významnému snížení koncentrace alergenů v ovzduší. Bohužel se ale často zapomíná, že prach se nedrží jen na drsných površích nebo v čalounění a kobercích. Prach, který přichází zvenku například na oblečení nebo je produkován při stlaní postelí se velmi snadno vznáší ve vzduchu a snadno se usazuje i na hladkých površích. Dokladem bývají často paprsky ranního slunce pronikající do ložnice či pokoje a jasně ukazující odrazy světla na velkých kvantech prachových částic. Malý test zvířením vzduchu v takto osvíceném místě navíc ukáže, že na hladkém povrchu dokonce prach ulpívá více než v látkových závěsech či čalounění a již malým proudem vzduchu se snadno dostává opět do oběhu v prostředí.

Logicky se tedy ukazuje, že samotná úprava prostředí k prevenci alergie nestačí. I v perfektně upravené místnosti je třeba nadále dbát na pečlivý úklid, stírání prachu na vlhko, častou výměnu lůžkovin, péči o matrace. Významnou pozornost je třeba věnovat i oněm „protialergickým“ hladkým plochám. Jejich výhodou v péči o prostředí alergika je samozřejmě povrch, který se snadno stírá a jednoduše uklízí. Pokud však spoléháme na samotnou úpravu prostředí a o toto prostředí dále již pravidelně nepe- čujeme, ztrácejí veškerá opatření smysl. Je proto třeba i v takto dobře upraveném prostředí zavést pravidelný úklidový režim, pravidelně stírat prach a vysávat. I v tomto případě platí pravidlo, že by úklid měl probíhat v nepřítomnosti alergického jedince, i když v případě vlhkých úklidových technologií není tento požadavek tak kritický, jako při práci nasucho.

I při kvalitním úklidu samozřejmě trvá po- žadavek kvalitní cirkulace vzduchu. Ta bývá správně řešena pravidelným a intenzivním větráním, které by mělo ale respektovat současnou pylovou situaci a konkrétní meteorologické podmínky.

95Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.

ředitel České iniciativy pro astma o.p.s.

Alergik a jeho domov

96

Alergická onemocnění jsou dnes jedním z nejčastějších zdravotních problémů, s nimiž se v  civilizovaných zemích setkáváme. Podle různých statistik vychází, že až 30 % běžné populace v evropských zemích tvoří lidé, kteří si nesou ve svém životě vrozenou dispozici k  tomu, aby se stali v průběhu života přecitlivělými na některou z  biologických látek, které jsou schopny spustit alergickou reakci. Podstatou alergické reakce je imunologický proces, při němž po styku s látkou schopnou takovou reakci vyvolat (alergenem) začne organizmus produkovat protilátky proti tomuto alergenu. Tyto protilátky se pak vážou na různé typy buněk v  lidském těle a  provokují produkci aktivních působků, jež poškozují tkáně, vedou k otoku, svědění, produkci hlenu, stažení průdušek a  dalším příznakům, které souhrnně označujeme jako alergické příznaky.

Obecně se docela mezi lidmi ví o alergii na pylová zrna a jimi způsobených příznacích sezónní rýmy nebo astmatu, je určité povědomí o alergii na zvířata a  různé domácí mazlíčky. Hodně se také diskutuje vliv prostředí, v němž alergik žije, přičemž se v médiích ponejvíce přetřásá vliv prů- myslového znečištění, dopravního smogu nebo zátěže lokálními topeništi. Méně se ale obecně mezi lidmi ví o vlivu vnitřního prostředí budov, kde alergik žije, pracuje nebo třeba chodí do školy. Přitom právě uvnitř budov trávíme v sou- časné době až 90 % všeho času a prostředí uvnitř domácností, škol, pracovišť i  dalších veřejných vnitřních prostředí určuje průběh mnoha nemocí včetně alergií více, než si dovedeme představit.

Jedním z  hlavních nepříznivých podnětů, s  nimiž se alergik v  prostředí budov setkává, je domácí prach. Dnes už se ví, že prach je směsí organických i anorganických substancí. Tou hlavní složkou, která se podílí na vzniku a průběhu alergické reakce není sám prach, jak se kdysi soudilo, ale jsou to právě biologicky aktivní výměšky miniaturních roztočů, kteří v prachu žijí. Roztoč domácího prachu – Dermatophagoides pteronyssinus – i  jeho další příbuzní, žije s  oblibou ve vlhkém a teplém prostředí, s oblíbenou relativní vlhkostí nad 50 % a teplotou kolem 25 st. Celsia. Takové prostředí máme doma všichni v podobě našich postelí a hlavně matrací a lůžkovin, které v postelích máme. Roztoči se nejvíce drží v prostředí matrací, které obvykle nejsou tak často čištěny, jako jsou ostatní lůžkoviny, natož pak vyměňovány. V noci roztoči vycestují z matrací do pro ně přívětivého prostředí prohřáté a  zavlhlé postele. Exkrementy, které pak po sobě v posteli zanechávají, jsou spícím hostitelem vdechovány a u disponovaného jedince spouštějí alergický zá- nět ve sliznicích dýchacích cest. Je tedy klíčové, aby byly lůžkoviny pravidelně jednou týdně vyměňovány a prány v teplotě nad 60 st.C. Známý účinek proti roztočům je i  vymrazení lůžkovin nebo třeba plyšových hraček v mrazáku nebo při dostatečném mrazu i venku. Pomáhá i vliv slunce. Důležitou složkou preventivního režimu jsou i  různé povlaky na matrace, které brání migraci roztočů z  matrací. Na matrace se nesmí zapomínat ani při čištění lůžka. Účinné vysátí pomocí kvalitního efektivního vysavače s dostatečnou vysokoúčinnou filtrací částic může ná- lož roztočů významně snížit, ač ani tento postup je neodstraní úplně. Metody prevence roztočové alergie je tedy třeba vždy kombinovat.

Další významnou složkou alergenní zátěže domácího prostředí jsou alergeny zvířat. Nějaké- ho domácího mazlíčka má v  současné době asi polovina domácností. I když se obecně rodinám s alergickou vlohou chování domácích zvířat nedoporučuje, realita je prostě taková, že i tam, kde je jasně prokázaný příčinný vztah alergických potíží a zvířecího alergenu, bývá situace obtížně řešitelná či zcela neřešitelná. Psychická vazby na zvíře bývá někdy až tak velká, že nemocní i s těž- kými projevy alergie a astmatu raději přijmou riziko těžkých potíží nebo záchvatů, než aby se zví- řete zbavili. Je-li nemoc skutečně velmi závažná, musí být odstranění zvířete skutečně důsledné, neboť může jít až o stavy těžce zatěžující zdraví nebo dokonce ohrožující nemocného na životě. Zdravotníci jsou tak často stavěni před závažné rozhodovací dilema, neboť jasně vědí, co je nutným preventivním či přímo léčebným opatřením, na druhé straně ovšem vědí, že pacient jejich doporučení k odstranění zvířete stejně neposlechne a  přítomnost spouštěcího faktoru je nutno vzít jako danou. V takovém případě je alespoň nutné se snažit o co největší omezení přítomnosti a vlivu zvířecího alergenu. Platí alespoň požadavek, aby mělo zvíře svůj vyhrazený prostor, aby mělo zákaz vstupu do ložnice, aby kontakt s  nemocným nebyl příliš blízký. I zde pak významně zá- leží na hygienickém režimu domácnosti, častém a hlavně účinném vysávání, pravidelném větrání a stírání prachu na vlhko. Mezi zvířaty je nejvíce alergenní kočka domácí, jejíž alergeny mají navíc Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc. ředitel ČIPA o.p.s. Alergik a jeho domov www.rainbowaktuality.cz 25 nevýhodné aerodynamické vlastnosti a  drží se v prostředí velmi dlouho i po odstranění zvířete. Alergeny kočky se navíc úspěšně přenášejí na oblečení i do prostředí, kde jinak kočka nežije. Podobně se uplatňují alergeny různých malých zví- řat (morčata, myši, krysy, potkani, pískomilové apod.). Alergeny psa jsou o něco méně agresivní, pes se navíc – na rozdíl od kočky – dá bez větších dramatických událostí i pravidelně vykoupat. Pokud už v domácnosti kočka je, je jistě zajímavou informací údaj od veterinářů, že kastrovaný kocour produkuje až 5x méně alergenu než kocour s  plným vybavením… Příznivý vliv mohou mít i některé typy čističek vzduchu s účinnou cirkulací a filtrací.

Jedním z  rizikových faktorů, který se podílí na dráždění dýchacích cest, je cigaretový kouř. Kouření, a  to i  kouření pasivní, nejen, že dráž- dí dýchací cesty, způsobuje zánět, zvyšuje riziko infekce, usnadňuje průnik alergenu do sliznice. Kouření dokonce poškozuje některé receptory pro léky proti astmatu a tím významně snižuje jejich účinek. Je paradoxem, že tento vysoce rizikový faktor, jehož negativní vliv dokonce přesahuje negativní vlivy různých alergenů nebo infekčních agens, je jedním z nejobtížněji odstranitelných rizik. Přesto, že jde o rizikový faktor, který je přesně definovaný, jehož zdroj je dokonale uchopitelný a  známý, je odstranění vlivu kouření jedním z nejobtížnějších úkolů, se kterými se zdravotníci potýkají. Pro alergika a ještě více pro astmatika, je kouření skutečným vysokým rizikem, neboť vedle obecných spolehlivě ověřených negativních vlivů – vznik rakoviny, rozvoj srdečních problé- mů a zvýšená rizika infarktu myokardu a cévních onemocnění – se podílí skutečně na zhoršení průběhu nemoci, těžkém poškození dýchacích cest a snižuje účinnost jinak velmi fungující léč- by. Pokud už je v domácnosti alergika kuřák, je zcela bezpodmínečným požadavkem, aby nekou- řil v domácím uzavřeném prostředí a aby domácnost do kontaktu s kouřem vůbec nepřišla.

Důležitou součástí prevence alergie a důležitou součástí celkové péče o alergika je i celkový režim domácnosti. Je třeba zajistit v  bytě dostatečnou cirkulaci vzduchu. Ta bývá správně obstarána pravidelným a  intenzivním větráním, které by mělo ale respektovat současnou pylovou situaci a konkrétní meteorologické podmínky. Důležitá je i  mikrocirkulace vzduchu, obzvláště v  bytech vybavených dobře těsnícími plastovými okny. Kromě bytového prostředí je třeba v  péči o  alergika myslet i  na možnou expozici alergenům v jiných prostředích. Rizikovým prostředím mohou být například nevětrané chaty nebo chalupy. Je vždy dobře prostor rekreačního obydlí při příjezdu nejprve pořádně provětrat a provětrat i lůžkoviny, pokud možno dříve, než alergik vůbec do obydlí vstoupí. I  když v  rekreačních obydlích bývá někdy hygienický režim trochu volnější, než v bytě určeném k pravidelnému bydlení, v případě alergika je nutno trvat i v těchto podmínkách na řádném úklidu, větrání a  péči o lůžkoviny. Pokud nemá alergik prostředí o ví- kendu pod kontrolou, může se stát, že i  jinak dobře vedený hygienický režim v bytě ke stálému bydlení nestačí k prevenci zhoršení nemoci nebo prevenci akutních potíží.

doktorProf. MUDr. Petr Pohunek, CSc.

ředitel České iniciativy pro astma o.p.s.

Hygiena lůžka

97

Alergie a astma – choroby 21. století

Alergická onemocnění jsou dnes zřejmě nejroz- šířenějším zdravotním problémem především v  populacích rozvinutých zemí. V  mnoha oblastech světa již výskyt alergie přesahuje 30 % celé populace. Podobná čísla uvádějí i nedávné studie z  naší oblasti střední Evropy. Alergie je vždy onemocněním celého těla, protože jejím základem je porucha imunitního systému organizmu, který se nepřiměřeně brání některým látkám z  prostředí, které by jej jinak nikterak nepoškodily. Tato přecitlivělost se zaměřuje na mnohé látky bílkovinné povahy, které se proto nazývají alergeny. Reakce na kontakt s  alergenem je vždy reakce celého těla,

protože buňky, které se účastní alergické reakce, se vyplavují z kostní dřeně a do místa reakce se dostávají krevním oběhem. Navenek je pak nejvíce patrné postižení některého orgánu nebo některé tkáně, která nejvíce přišla s alergenem do styku. Podle místa vstupu alergenu do organizmu tak vidíme např. alergický zánět oční spojivky, alergickou rýmu, alergii potravinovou s projevy v zažívacím traktu. Jednou ze specifických forem alergie je i průduškové astma. Astma se odehrává v prů- duškách, kde vzniká významně vyšší dráždivost, průdušky se při kontaktu s alergenem stáhnou, otékají, produkují hlen. Výsledkem je pak snížení jejich průchodnosti, které nemocný pociťuje jako dušnost. Může mít i kašel, tlak na hrudi… U nejzávažnějšího stavu může dojít i k ohrožení na životě dušením. Kromě alergické reakce se na vzniku a průběhu astmatu podílejí často i některé virové infekce.

Péče o nemocné s alergií a astmatem

Základem péče o alergii a astma je v současné době léčba protialergickými léky a  léky, které dovedou potlačovat onen alergický, neinfekční zánět v  průduškách nebo v  jiných postižených oblastech. Preventivní protizánětlivé léky udělaly v posledních 20 letech neuvěřitelné pokroky. Lidé, kteří by dříve pro astma byli ve svém životě velmi omezení, byli např. v  invalidním důchodu nebo dokonce v ohrožení života, vedou dnes normální život, jsou schopni práce, studia, ale i tělesné zátěže a sportu. Vedle takto úspěšné léčby protizánětlivé je ov- šem stále třeba myslet na prevenci.

Prevence

Jako primární prevenci označujeme postup, který by vůbec zabránil vzniku onemocnění. To se nám zatím v oblasti alergie a astmatu nedaří. Lépe jsme na tom v prevenci sekundární, Hygiena lůžka jako základ preventivních opatřeni u alergie na roztoče bytového prachu Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc. ředitel ČIPA o.p.s. www.rainbowaktuality.cz 21 která má za úkol již vznikající onemocnění včas podchytit a  zamezit jeho dalšímu rozvoji nebo jeho prohlubování. V  této situaci jsme především v rodinách, kde je již známý výskyt alergie a kde se snažíme pečlivě sledovat vývoj a zdravotní stav dětí, abychom včas zachytili případné první příznaky a mohli účinně zasáhnout. Sem patří i preventivní opatření v prostředí rizikové- ho dítěte, které by nemělo být nadměrně vystaveno kontaktu s  rizikovými alergeny. Terciární prevence se snaží především zabránit dalšímu zhoršování nemoci a opakování stavů akutního zhoršení. V  terciární prevenci jde tedy hlavně o  úlohu dlouhodobé preventivní protizánětlivé léčby.

V  sekundární i  terciární prevenci vedle léčebných postupů hrají významnou roli i  preventivní opatření v  prostředí. Snažíme se zabránit nepřiměřené expozici rizikového jedince nebo již nemocného pacienta alergenům v prostředí. V  tomto ohledu nejvýznamnějším prostředím pro pacienty s  alergií bývá prostředí bytu, pří- padně pracoviště či školy, kde se mohou udržovat značné koncentrace alergenů. Trvalý kontakt s  těmito alergeny může pak onemocnění stále udržovat v  aktivitě nebo dokonce vést k  jeho zhoršování či riziku akutních stavů dušnosti. Venkovní prostředí má význam spíše sezónní, kdy jde především o  expozici pylovým alergenům, případně vzdušným plísním. Alergeny domácího prostředí jsou alergeny s celoročním výskytem. Jde především o  roztoče domácího prachu (Dermatophagoides pteronyssinus) a  alergen kočky domácí. V  posledních letech přibývá v domácnostech i alergie na ně- která další zvířátka, hlavně na hlodavce. Vedle alergenů se na riziku v domácnosti podílí i kou- ření tabáku. Rozložení alergenů podle významu se může v různých oblastech světa lišit. Vedle alergie na roztoče přibývá např. v USA alergie na šváby

Roztoč domácího prachu

Náš známý roztoč domácího prachu je těsně viditelný na tmavém pozadí v  normálním světle. Typický roztoč měří 0,4 mm na délku a 0,25-0,32 mm na šířku. Pro přesnou identifikaci je potřeba alespoň desetinásobného zvětšení. Tělo roztoče domácího prachu má příčně pruhovanou pokožku, roztoči mají standardně osm nohou. Hlavní alergizující látkou jsou výkaly roztočů, které jsou přítomny všude, kde roztoči žijí.

Roztoč domácího prachu přežívá ve všech klimatech, dokonce i  ve vysokých nadmořských výškách. Daří se mu v krytém prostředí domů, zejména v  ložnicích a  kuchyních. Roztoči pře- žívají velmi dobře v kobercích, závěsech, čalounění, nejlépe se jim ale daří v matracích a lůž- kovinách. Tam obvykle naleznou ideální teplotu i  vlhkost pro svůj život i  další množení. V  1 g prachu je možné nalézt asi 100-500 jedinců. Vyšší koncentraci alergenu roztoče lze nalézt např. v nedostatečně větraných prostorách (např. chata, která je obývaná jen o  víkendech). Největší koncentraci roztoče ponejvíce nacházíme v lůžku. Hlavním rezervoárem roztočů v lůžku je matrace. Čištění matrací je obvykle nejméně častým úkonem při péči o  čistotu lůžka. Roztoči se ale objevují i v polštářích a přikrývkách. Uvědomíme-li si, jakou část svého života tráví- me v posteli, snadno si domyslíme, jak významná může expozice roztočovým alergenům být. Uvádí se, že roztoči přebývají hlavně v péřových lůžkovinách. To je sice do značné míry pravda, nicméně bylo prokázáno, že se významně zdržují i v lůžkovinách z umělých materiálů. Pokud se k roztočům v lůžku přidají ještě alergeny zvířecí, je to pro alergika již riziko zcela dramatické.

Opatření k odstranění alergenů – hygiena lůžka

Chceme-li tedy astma a alergii dobře a úspěšně léčit, musíme se snažit i o snížení kontaktu nemocného s  alergeny. Péče o  prostředí by měla zahrnovat jak obecné principy, tak cílená opat- ření. K obecným principům patří časté větrání, nekouření, udržování rel. vlhkosti v  rozmezí 30 – 50 %. K  cíleným opatřením pak řadíme konkrétní kroky směřující k odstranění alergenu. Polštáře a přikrývky by měly být převlékány nejpozději jednou za týden, pokud jde o umělý materiál tolerující vyprání, pak je vhodné kromě převlékání lůžkoviny v určitých intervalech i  přeprat. Matrace by neměla být plněna organickým materiálem, pokud je již starší, je její čištění obtížné a je třeba zvážit její výměnu. Doporučované je krytí matrace polopropustným obalem, jehož póry neumožňují roztočům přes tuto bariéru přecházet. Jednou za 2 – 3 měsíce by každá matrace měla být pečlivě vyčištěna. K dispozici jsou i  spreje zaměřené právě na hubení roztočů a  prevenci jejich návratu. Nicméně jejich účinnost není ideální. Pokud jsou již použí- vány, měly by být i tak matrace následně obaleny polopropustným krytem. Známým rizikovým faktorem jsou v lůžku i plyšové hračky. Ty je třeba dobře udržovat, pokud možno volit takové, které je možno vyprat.

Souhrn

Současná péče o  astma je založena na velmi účinných lécích, které dokážou dostat astma pod plnou kontrolu. Bez účinné prevence a prů- běžného odstraňování alergenů a eliminace kou- ření je ale i moderní léčba účinná jen částečně. Nemocný astmatem a  alergií musí být proto dobře informován o možných opatřeních a měl by je průběžně dodržovat.

doktorProf. MUDr. Petr Pohunek, CSc.

ředitel České iniciativy pro astma o.p.s.

Alergie – problém stále aktuální

109
Alergie je civilizační nemocí, epidemií moderní doby. Na celém světě každoročně přibývá její výskyt, rozšiřuje se spektrum alergizujících látek i spouštěčů alergické reakce. Jedná se o problém diagnostický, léčebný, společenský i ekonomický. Nárůst počtu alergiků je především patrný v populaci dětí a mladistvých. V České republice v průběhu 10 let ve věkových skupinách 5-9-13-17 let ve srovnání roku 1996 a 2006 stoupl počet alergiků z 16,98 na 31,8%, počet dětí s alergickou rýmou z 5,7 na 16,1% a počet astmatiků z 3,3 na 8,2%.

Na vzniku alergie se podílí dědičnost, vliv prostředí, kontakt s  alergeny, kuřáctví, infekce a  další faktory. Vliv prostředí je za rozvoj potíží zodpovědný z  více jak 30%. Je prokázáno, že např. zplodiny dieselových motorů poškozují pylová zrna a důsledkem toho jejich stěna snadněji praská a uvolňuje obsah do ovzduší (viz obrázek). Tím lze také vysvětlit to, proč lidé ve městech paradoxně více trpí projevy pylové alergie než venkované, kteří jsou s  pyly více v kontaktu.

Díky změněným životním zvyklostem (počítačový „život“, vybavování interiérů koberci, utěsňování oken, kuřáctví, chov domá- cích zvířat apod.) stoupá kontakt s roztoči domácího prachu, alergeny zvířecími a  snižuje se možnost vzniku přirozené tolerance organismu. V Evropě je v průměru více jak 30% obyvatel postiženo alergií na pyly a roztoče, 27% na psy a kočky a 9% na šváby. Naše dosavadní preventivní i léčebné postupy jen velmi málo přispívají k  úspěšnému boji s  alergií. Užívání přístrojů na čištění vzduchu v domácnostech, kancelářích, školách a dalších provozech může k tomu dobře napomoci.

Česká iniciativa pro astma (ČIPA) je obecně prospěšná společ- nost, která vznikla v roce 1996 jako výsledek spolupráce alergologů a pneumologů. Náplní její činnosti je šíření informací směrem k odborné a laické veřejnosti o nových poznatcích v diagnostice, léčbě a  prevenci astmatu a  alergií, pomoc při jejich uvádění do praxe, vydávání odborných vzdělávacích materiálů, organizace seminářů a mediálních kampaní a edukačních aktivit. V roce 2009 ČIPA iniciovala vznik v  Evropě unikátního projektu vzdělávání učitelů mateřských a základních škol s názvem „7A“, tj. 7x o alergii a  astmatu. Její lektoři za 3 školní roky uskutečnili v  ČR celkem 59 celodenních seminářů a  proškolili 1687 kantorů v  rozpozná- vání alergií a  poskytování první pomoci dětem při astmatickém záchvatu nebo projevech život ohrožující anafylaktické reakce na bodnutí hmyzem nebo po požití potravin.

Co lze říci závěrem: Životní prostředí se významnou měrou podílí na vzniku a  vývoji astmatu a  alergií. Především raný dětský věk je obdobím, kdy vlivy prostředí působí nejvíce. Na vzniku alergické přecitlivělosti v  těhotenství i  později se prokazatelně podílí aktivní i  pasivní kuřáctví. U  alergizovaných osob působí jako spouštěče onemocnění alergeny domácího i zevního prostředí, především roztoči domácího prachu, zvířata a pyly. Negativní roli sehrává součinnost alergenového vlivu s různými polutanty ovzduší i dalšími složkami našeho prostředí. Prostředky na čištění vzduchu mohou být boji s alergiemi účinně nápomocny.

vit-petruDoc. MUDr. Vít Petrů, CSc

Centrum alergologie a klinické imunologie, Nemocnice Na Homolce, Praha

Web používá k poskytování co nejlepších služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close