PM10 aneb škodlivost prachových částic v domácím prostředí

čipaOzdravění životního prostředí, snížení produkce škodlivých látek z průmyslových podniků a zabránění např. přeshraničního znečištění se stalo mnohdy předmětem i různých volebních programů a aktivit celé řady spolků a občanských iniciativ. V těchto souvislostech jsou velmi často kromě různých chemikálií (SO2, NOx) citovány i prachové částice o různých velikostech, mezi nimi asi nejčastěji částice o velikosti 10 µm (particulate matter – PM10). Jde o komplexní směs malých pevných částic a kapiček tekutiny ve vzduchu, které jsou schopny projít filtrem horních dýchacích cest a dostat se až do průdušek a plicních sklípků. Jejich původ je velmi různorodý a jsou mezi nimi částice původu organického i anorganického. Přirozeně vznikají v přírodě jako produkty hoření, prachových bouří, či ve směsi těchto látek s vodním aerosolem. Některé se uvolňují i z rostlin v podobě spór či velmi jemných pylových a prachových zrn. Stoupající význam pro naše prostředí má ale především prachové znečištění produkované lidskou činností. Přispívá k němu produkce ze spalovacích motorů, řada průmyslových procesů i stroje, jakými jsou například generátory elektrické energie.

Na rozdíl od tohoto prachového znečištění zevního prostředí se o vnitřním prachovém znečištění v domácnostech častěji hovoří v souvislosti s alergií a přítomností roztočů v domácím prachu usazeném na nábytku a obsaženém v kobercích, čalounění, matracích a lůžkovinách. Méně je již v obecném povědomí, že i v domácnostech se může vyskytovat významné množství prachových částic s PM10 nebo i menšími (PM2,5). Kromě zanesení těchto částic z vnějšího prostředí do domácností je významné množství partikulí produkováno vlastní lidskou činností v domácnostech obvyklou či běžnou. Může to být topení pevnými palivy, vaření, víření prachu při úklidu, případně kouření tabáku uvnitř domácností. Takováto častá či trvalá expozice v domácím prostředí může mít řadu nežádoucích dopadů na zdravotní stav obyvatel bytu. Byly zdokumentovány souvislosti s vyšším výskytem mozkových příhod, infarktů, astmatu a chronické bronchitidy, poruchami vývoje dýchacích cest i plic u dětí. Vyšší rizika byla zdokumentována u lidí s již existujícími onemocněními srdce a cév.

Jak lze snížit expozici PM10 v domácím prostředí?

  • Nejčastěji se zvýšená expozice částicím v interiéru objevuje při vaření. Je třeba používat účinné odsávací kuchyňské systémy s vnějším odvodem odsávaných par a částic. Pokud nelze vyvést vývod ven, je třeba používat vysoce účinné filtry, které jsou často pravidelně měněny.
  • V domě a domácnosti se nesmí kouřit.
  • Namísto módních krbů na dřevo je třeba používat uzavřené kotle nebo elektrická či plynová topidla s vyřešenou cirkulací spalin.
  • Pokud se již krb používá, musí být dřevo řádně vyschlé a musí být zajištěn dostatečný komínový tah.
  • Komíny a topidla je třeba pravidelně kontrolovat.
  • Nikdy se nesmí v interiéru používat grily na dřevěné uhlí.
  • Je třeba omezit jakékoliv spalování, které není nezbytně nutné (svíčky, vonné substance či tyčinky apod.).
  • Obytný interiér je třeba řádně udržovat s použitím takové čisticí techniky, aby se zabránilo druhotnému šíření znečišťujících částic v prostředí při vysávání, jelikož při něm množství částic několikanásobně překračuje normu pro znečištěné ovzduší.

mudr pohunekAutor: Prof.MUDr. Petr Pohunek, CSc. – ředitel České iniciativy pro astma o.p.s.