Wabi Daněk

wabidanek

„To se obecně ví, že je to nejlepší možnost.“

Tento rozhovor začal v podstatě náhodou. Plánovali jsme večerní program pro letošní Rainbow Camp. Uděláme táborák. Chce to kytaru. Kdo na ni bude hrát? Známe někoho, kdo to umí a zároveň nás při tom pobaví? Chceme někoho výjimečného! Co někdo z našich zákazníků? Wabi Daněk! Všichni ho znají, je legendou – Rosu na kolejích a spoustu jeho dalších si broukají trampové všech generací. Když jsem to řekl mé ženě, začala hlasitě závidět.

Wabi přijel společně se svým parťákem Milošem Dvořáčkem. Sedli si mezi nás k ohni, hráli a zpívali. Atmosféra byla dokonalá. Wabiho sametový baryton, vtipné průpovídky a komediantství Miloše Dvořáčka nám připravily jen těžko zapomenutelný večer. Osobně mě to vrátilo do dob táborových ohňů, na které mám krásné vzpomínky. Slovo dalo slovo a o pár dní později jsem Wabiho a jeho manželku Evu navštívil na jejich chatě v Osadě vycházejícího slunce. Bylo parné léto. Sedli jsme si na terasu a povídali o jejich zkušenostech s Rainbow.

Už jste našimi zákazníky dlouhou dobu. Víte přesně jak dlouho?
Wabi: Když jste se ozval kvůli vystoupení, tak jsme pak o tom přemýšleli a napočítali jsme 18 let.

A kde jste se tenkrát o Rainbow dozvěděli?
Wabi: Ptáte se dobře, ale toho nepravýho. To musíte na manželku. Já už ani nevím, jak jsme k němu přišli.
Eva: Já jsem o něm věděla už roky předtím a pořád jsem si říkala, že by to bylo prima. Bydleli jsme tenkrát v Karlíně
a kromě kuchyně jsme měli všude koberce. Byl to podkrovní mezonetový byt, takže uklízení bylo hodně. Pak jsme jednou byli na návštěvě u kamarádky a ona ho měla. Říkala, že je to fakt super. Povídala „takovej mladej prima kluk nám to prodával, tak já vám ho tam pošlu a já budu mít něco zadarmo“.
Wabi: No jasně. Já jsem teda ještě koukal i na jiný možnosti, protože mi Rainbow přišlo hodně drahý.
Eva: Já jsem nekoukala (smích), už jsme věděli, že ho chceme.

Takže pak někdo přijel a Rainbow vám doma předvedl?
Eva: My jsme tenkrát toho prodejce asi úplně šokovali. Přijel, začal Rainbow předvádět a my mu říkali „to je dobrý, my to chceme“. A on pořád předváděl a my zase „to je dobrý, my to známe, my to chceme“. Byl z toho úplně vedle, pořád nám to nechtěl prodat.
Wabi: Já jsem si říkal, že tu instruktáž asi musí sjet celou od začátku až do konce. Ale nakonec jsme se tomu všichni
zasmáli. Ne vážně, to se obecně ví, že je to nejlepší možnost. Máte co nabídnout, protože Rainbow prostě není šmejd.
Wabi, jak moc Vy osobně doma uklízíte?
Wabi: Ale jo, my se tak střídáme.
Eva: Co jsi to říkal?
Wabi: Myslel jsem ve vysávání.
Eva: Fakt?
Wabi: No, řekněme si to na rovinu – obývák mám na starosti já…. teda pokud to neuděláš ty před tím. (smích)
Eva: Ne, je pravda, že teď na starý kolena začal i vysávat. Možná si v tom Wabi našel nějakou zálibu. On je totiž hravej.
Foto.QAK.cz_6922-FULLWabi: Od té doby, co máme tenhle poslední model, se o něj doma pereme. To tam klidně napište. Protože je famózní. A s čím vám Rainbow nejvíc pomáhá?
Eva: Mně udělalo tenkrát pořízení Rainbow opravdu strašnou radost. Vždycky mi vadilo, když svítilo slunce do pokoje, hlavně na jaře, a já viděla ten poletující prach. Měla jsem ekzém a to jsem se hned začala škrábat. A ten pocit s Rainbow, když vidíte, že tam to slunce pere a nic nelítá. Myslím, že za to, že jsem měla do roka od ekzému pokoj se kromě homeopatie a zdravého životního stylu velmi zasloužilo i Rainbow.
Wabi: Měli jsme jezevčíka Čendu. A když začal línat, tak ty chlupy bralo jen Rainbow.
Eva: To je pravda. Když jsme si pořídili Čendu, tak jsme si dokoupili takovej ten malej elektrickej kartáč na sedačku. A hlavně jsme měli v Karlíně v bytě schody, takže jsme si koupili ještě tu delší hadici. A tu používám do dneška. Třeba když dělám skříně, uklízím prach který je na nich nahoře.
Wabi: Taky jsme si k tomu kupovali ty voňavý esence. Pak jsme ale koupili velkou láhev eukalyptu a ten pořád používáme.
Eva: Rainbow je takovej můj mazlík. Osmnáct let, žádná závada. A je fakt, že já o něj hodně po celou tu dobu pečuju.
Wabi: To je bez jakýchkoli diskuzí. Rainbow je prostě král vysavačů. Každej rozumnej člověk nakonec řekne „nejsem tak bohatej, abych si mohl kupovat laciný věci.“