Alergie a význam protialergických režimových opatření – 2. část

alergieNejčastějšími inhalačními alergeny, se kterými se setkává alergik, jsou roztoči domácího prachu, pyly trav, obilí, stromů a bylin, vzdušné plísně a alergeny zvířat. Pro alergiky je velmi důležité jejich okolní prostředí, především v bytech, kancelářích a školách. Někoho možná překvapí fakt, že uvnitř budov trávíme až 90% svého času. Proto je udržování vhodného prostředí v domácnostech a správný úklid tak důležitý.

Roztoči jsou velmi drobní členovci, podobní klíštěti, prostým okem neviditelní. Jejich výměšky a části jejich těl obsahují poměrně agresivní alergeny. Roztočům vyhovuje vyšší vzdušná vlhkost (nad 55% relativní vlhkosti) a teplota kolem 25-27°C. Velmi dobře se jim proto daří v našich postelích, v matracích, polštářích a pokrývkách. Vyskytují se i v čalouněném nábytku, kobercích, závěsech a dal- ších „lapačích prachu“. Nejdůležitějším opatřením je péče o lůžko alergika. Nezbytnou podmínkou jsou lůžkoviny z umělého vlákna, které se dají prát nejméně na 60 stupňů. Roztoči se usídlí v jakémkoliv materiálu – v peří, dutém vláknu, bavlně i ovčí vlně. Péřové pokrývky jsou nevhodné právě proto, že se nedají prát. Pokrývky je nutné prát minimálně 1x za 2 měsíce, 1x za týden se kvalitním vysavačem luxuje matrace z obou stran, povlečení se převléká 1x za 2 týdny.

Doplňující možností je pořízení bariérových povlaků na matraci a lůžkoviny. Jde o speciální, velmi hustě tkané textilie, které jsou pro roztočové alergeny málo propustné, a proto alergeny zůstávají uvnitř povlaků a neohrožují tak pacienta. Roztoče hubí nízká teplota, proto se doporučuje dávat pokrývky vymrznout na mráz, případně do mrazicích boxů. Stejně tak by měly v mrazicím boxu občas přenocovat i plyšové hračky a měly by se pravidelně prát. V bytě alergiků nejsou vhodné celoplošné koberce, které se špatně udržují. Prach by se měl stí- rat na vlhko, čalouněné povrchy a koberce, případně i další plochy vysávat kvalitním vysavačem. K ošetření povrchů existují i protiroztočové chemické pří- pravky. Ke zlepšení prostředí může pomoci i čistička vzduchu.

Už jsme se zmínili o alergii na domácí zvířata – psy, kočky, morčata, křečky a další hlodavce. Mezi lidmi panuje mylná představa, že k vyvolání alergie je nutný kontakt se zvířecí srstí a čím méně chlupů zvíře má, nebo pokud nelíná, nemůže alergikovi vadit. Není to pravda. Zvířecí alergeny najdeme hlavně ve zvířecích slinách, moči, výměšcích mazových žláz, ve výkalech. Tyto alergeny jsou velmi lehké a v domácnosti vytvářejí vzdušný aerosol, který proniká do všech místností bytu. I sebelepší úklid množství alergenů výrazně nesníží. Nejúčinnější je odstranění zvířete z bytu a potom kompletní „generální“ úklid. Ale i několik týdnů potom ještě zvířecí alergeny v bytě zůstávají. Někdy toto radikální řešení není možné a nezbývá než se s přítomností zvířete v bytě alergika smířit. V tomto případě nesmí zvíře pobývat v ložnici nebo pokoji alergika, alergik nesmí čistit kočičí nebo psí pelech ani vyměňovat stelivo hlodavcům. Zvířecí alergeny z ovzduší pomůže vychytat kvalitní čistička vzduchu, chlupy a šupinky kůže, které jsou také nosiči alergenů, často vysáváme kvalitním vysavačem.

Dalšími významnými alergeny jsou alergeny pylů a plísní, které mají v ochranném režimu hodně společného. Pyly jsou typickými alergeny vnějšího prostředí, ale v sezóně jejich výskytu, což je období od časného jara do podzimu, se otevřenými okny dostávají i do místností a stávají se součástí ovzdu- ší bytů a domácího prachu. Na začátku jara kvetou olše, lísky, vrby, habry, topoly a břízy, jejichž jehnědy jsou plné jemného agresivního pylu, od května nastupuje sezóna trav a obilí, od srpna kvetou byliny a plevele, například zlatobýl a pelyněk. Tyto rostliny tvoří velká množství jemného pylu, který se šíří větrem, někdy i na vzdálenost desítek kilometrů. Pyloví alergici se v období sezóny nemohou „svým“ pylům zcela vyhnout, ale při dodržování určitých pravidel mohou působení alergenů alespoň omezit. Nejméně pylů je v ovzduší ráno a po dešti. Proto je dobré volit pro procházky zrovna tuto dobu. Při pobytu venku se doporučují sluneční brýle, po příchodu domů je vhodné opláchnout si obličej, převléct se z oblečení, na které se venku nachytal pyl. Alergici by si měli v období sezóny častěji mýt vlasy. Množství pylů, které se zvenku dostává do domácností, mohou zmenšit ochranné protipylové sítě v oknech, nebo alespoň vhodně zvolená a krátká doba větrání. V sezóně je zapotřebí častěji uklízet, stírat na vlhko, luxovat, případně použít čističky vzduchu. Je lepší nesušit prádlo venku, kde na něj nasedá pyl. U alergií na venkovní plísně jsou režimová opatření prakticky totožná. Jediný rozdíl je v tom, že sezóna plísní není vázaná na konkrétní dobu, ale kolísá spíše podle počasí.

Nejvíce plísní bývá při teplém a vlhkém počasí – typicky na jaře a v pozdním létě. Spóry plísní – drobné mikroskopické částečky – poletují vzduchem společně s pylovými zrny. Největší množství plísní se tvoří po dešti. Kromě režimu uvedeného u pylové alergie, nedoporučujeme pracovat ve sklenících, s kompostem, sbírat padané ovoce, snažíme se omezit pobyt všude tam, kde se mohou plísně ve zvýšené míře vyskytovat. V domácím prostředí mohou plísně růst na zdech, kolem okenních rámů, pod tapetami, v květináčích pokojových rostlin, mohou být na potravinách, v odpadcích. Rizikem je zvýšená vlhkost vnitřního prostředí. Plíseň se musí odstraňovat chemickými nebo biologickými prostředky, nikdy by se neměla bez předchozího ošetření seškrabovat, protože tak se do ovzduší uvolňuje obrovské množství spór, které mohou vyvolávat vážné alergické i jiné zdravotní potíže. Prevencí je důkladný a častý úklid a přimě- řená vzdušná vlhkost, poletující spóry plísní může vychytat čistička vzduchu. Uvedená režimová opatření jsou pro alergické pacienty základní součástí jejich léčebného režimu. Pomáhají příznivě ovlivnit průběh jejich nemoci, sni- žují dávky potřebných léků a jsou prevencí dalšího zhoršování alergických onemocnění.

MUDr. Hana Janíčková