Archive: 18.11.2015

Wabi Daněk

wabidanek

„To se obecně ví, že je to nejlepší možnost.“

Tento rozhovor začal v podstatě náhodou. Plánovali jsme večerní program pro letošní Rainbow Camp. Uděláme táborák. Chce to kytaru. Kdo na ni bude hrát? Známe někoho, kdo to umí a zároveň nás při tom pobaví? Chceme někoho výjimečného! Co někdo z našich zákazníků? Wabi Daněk! Všichni ho znají, je legendou – Rosu na kolejích a spoustu jeho dalších si broukají trampové všech generací. Když jsem to řekl mé ženě, začala hlasitě závidět.

Wabi přijel společně se svým parťákem Milošem Dvořáčkem. Sedli si mezi nás k ohni, hráli a zpívali. Atmosféra byla dokonalá. Wabiho sametový baryton, vtipné průpovídky a komediantství Miloše Dvořáčka nám připravily jen těžko zapomenutelný večer. Osobně mě to vrátilo do dob táborových ohňů, na které mám krásné vzpomínky. Slovo dalo slovo a o pár dní později jsem Wabiho a jeho manželku Evu navštívil na jejich chatě v Osadě vycházejícího slunce. Bylo parné léto. Sedli jsme si na terasu a povídali o jejich zkušenostech s Rainbow.

Už jste našimi zákazníky dlouhou dobu. Víte přesně jak dlouho?
Wabi: Když jste se ozval kvůli vystoupení, tak jsme pak o tom přemýšleli a napočítali jsme 18 let.

A kde jste se tenkrát o Rainbow dozvěděli?
Wabi: Ptáte se dobře, ale toho nepravýho. To musíte na manželku. Já už ani nevím, jak jsme k němu přišli.
Eva: Já jsem o něm věděla už roky předtím a pořád jsem si říkala, že by to bylo prima. Bydleli jsme tenkrát v Karlíně
a kromě kuchyně jsme měli všude koberce. Byl to podkrovní mezonetový byt, takže uklízení bylo hodně. Pak jsme jednou byli na návštěvě u kamarádky a ona ho měla. Říkala, že je to fakt super. Povídala „takovej mladej prima kluk nám to prodával, tak já vám ho tam pošlu a já budu mít něco zadarmo“.
Wabi: No jasně. Já jsem teda ještě koukal i na jiný možnosti, protože mi Rainbow přišlo hodně drahý.
Eva: Já jsem nekoukala (smích), už jsme věděli, že ho chceme.

Takže pak někdo přijel a Rainbow vám doma předvedl?
Eva: My jsme tenkrát toho prodejce asi úplně šokovali. Přijel, začal Rainbow předvádět a my mu říkali „to je dobrý, my to chceme“. A on pořád předváděl a my zase „to je dobrý, my to známe, my to chceme“. Byl z toho úplně vedle, pořád nám to nechtěl prodat.
Wabi: Já jsem si říkal, že tu instruktáž asi musí sjet celou od začátku až do konce. Ale nakonec jsme se tomu všichni
zasmáli. Ne vážně, to se obecně ví, že je to nejlepší možnost. Máte co nabídnout, protože Rainbow prostě není šmejd.
Wabi, jak moc Vy osobně doma uklízíte?
Wabi: Ale jo, my se tak střídáme.
Eva: Co jsi to říkal?
Wabi: Myslel jsem ve vysávání.
Eva: Fakt?
Wabi: No, řekněme si to na rovinu – obývák mám na starosti já…. teda pokud to neuděláš ty před tím. (smích)
Eva: Ne, je pravda, že teď na starý kolena začal i vysávat. Možná si v tom Wabi našel nějakou zálibu. On je totiž hravej.
Foto.QAK.cz_6922-FULLWabi: Od té doby, co máme tenhle poslední model, se o něj doma pereme. To tam klidně napište. Protože je famózní. A s čím vám Rainbow nejvíc pomáhá?
Eva: Mně udělalo tenkrát pořízení Rainbow opravdu strašnou radost. Vždycky mi vadilo, když svítilo slunce do pokoje, hlavně na jaře, a já viděla ten poletující prach. Měla jsem ekzém a to jsem se hned začala škrábat. A ten pocit s Rainbow, když vidíte, že tam to slunce pere a nic nelítá. Myslím, že za to, že jsem měla do roka od ekzému pokoj se kromě homeopatie a zdravého životního stylu velmi zasloužilo i Rainbow.
Wabi: Měli jsme jezevčíka Čendu. A když začal línat, tak ty chlupy bralo jen Rainbow.
Eva: To je pravda. Když jsme si pořídili Čendu, tak jsme si dokoupili takovej ten malej elektrickej kartáč na sedačku. A hlavně jsme měli v Karlíně v bytě schody, takže jsme si koupili ještě tu delší hadici. A tu používám do dneška. Třeba když dělám skříně, uklízím prach který je na nich nahoře.
Wabi: Taky jsme si k tomu kupovali ty voňavý esence. Pak jsme ale koupili velkou láhev eukalyptu a ten pořád používáme.
Eva: Rainbow je takovej můj mazlík. Osmnáct let, žádná závada. A je fakt, že já o něj hodně po celou tu dobu pečuju.
Wabi: To je bez jakýchkoli diskuzí. Rainbow je prostě král vysavačů. Každej rozumnej člověk nakonec řekne „nejsem tak bohatej, abych si mohl kupovat laciný věci.“

Alergie a astma – daň za zdraví v 21. století?

Alergickým onemocněním v nějaké podobě dnes trpí až každý třetí člověk v civilizovaném světě. Projevy alergie jsou různé, ale ve všech formách jde o nepřiměřenou reakci imunitního systému organismu na některé látky, obvykle bílkoviny, na které lidé bez alergie vůbec nijak nereagují. Alergie je vždy onemocněním celého organismu, neboť jejím základem je odchylka reaktivity imunitního systému. Ten se nepřiměřeklukně brání látkám z prostředí, které by jej za normálních okolností nijak nepoškodily. Tyto látky se nazývají alergeny. Alergen je rozpoznám buňkami imunitního systému a ty spustí reakci vedoucí k vyplavení celé řady buněčných působků. Ty ovlivní krevní cévy, nervy, hladké svaly a rozběhnou často až dramatickou reakci vedoucí ke svědění, otokům, zahlenění nebo dokonce dušnosti. Nejdramatičtější alergickou reakcí je reakce anafylaktická, při které dochází i k celkovému rozšíření cév, poklesu krevního tlaku, bezvědomí a někdy i smrti. Podle místa vstupu alergenu do organismu tak vidíme např. alergický zánět oční spojivky, alergickou rýmu, alergii potravinovou s projevy v zažívacím traktu. Jednou ze specifických forem alergie je i průduškové astma. Astma se odehrává v průduškách, kde vzniká významně vyšší dráždivost, průdušky se při kontaktu s alergenem stáhnou, otékají, produkují hlen. Výsledkem je pak snížení jejich průchodnosti. To nemocný pociťuje jako dušnost, může mít i kašel, tlak na hrudi. U nejzávažnějšího stavu může dojít i k ohrožení na životě dušením. Kromě alergické reakce se na vzniku a průběhu akutní astmatické reakce podílejí virové respirační infekce.

Výskyt alergie a astmatu dramaticky stoupl především ve druhé polovině 20. století. Příčiny tohoto vzestupu byly mnohokrát studovány a dosud není zcela jednotný názor na to, proč vzestup nastal právě v této době. Určitým vodítkem je porovnání vzestupu výskytu alergie s některými dalšími skutečnostmi, které se objevily ve stejném období. Jedním z významných faktorů, který je v této souvislosti uvažován, je snížení výskytu infekčních nemocí. Nástup antibiotik, zavedení očkování a tím snížení výskytu těžších infekčních onemocnění v civilizovaných zemích mohou být jedním z faktorů, který dává imunitnímu systému volný prostor k zaměření proti alergenům. Podobně jsou zvažovány vlivy lepší hygieny, zlepšení podmínek bydlení, čistá voda a omezení kontaktu s hospodářskými zvířaty. Některé studie ukázaly, že u lidí žijících na farmách v přímém kontaktu s hospodářskými zvířaty, je alergií méně než u lidí z městského prostředí. Ukazuje se tak, že civilizační změny, změny v kultuře bydlení a výrazné zlepšení zdravotní péče, které nastaly především v druhé polovině 20. století, velmi úzce korelují s vzestupem výskytu alergie. Lze tak do určité míry soudit, že různé formy alergie včetně průduškového astmatu jsou určitou daní za dramatické zlepšení zdravotního stavu populace v civilizovaných zemích, snížení novorozenecké a kojenecké úmrtnosti, vymizení některých závažných nemocí a lepší prognózy řady infekcí, například zánětů plic. Nejde jistě jen o tyto faktory, určitý vliv má samozřejmě i celková změna životního prostředí a prostředí domácností se zvýšeným výskytem různých látek chemické povahy. Určitý vliv mají i změny ve stravovacích návycích, kde se uplatňuje i ovlivnění střevní mikroflóry a rozšíření některých alergizujících látek mimo svá původní geografická území.

Co umíme dělat s alergií a astmatem?

Péče o alergii a astma začíná vždy podrobnou a kvalitní diagnostikou, která má za úkol zjistit, které konkrétní alergeny se u konkrétního nemocného uplatňují. Tato diagnostika pak pomáhá se určitým alergenům vyhnout, případně zavést některé léčebné postupy, které intenzitu alergie mohou zmírnit (například tzv. imunoterapie alergenem, při které se podává postupně zvyšující dávka alergenu, až si organismus na alergen „zvykne“ a vytvoří si na něj toleranci).

Hlavní součástí léčby je léčba protialergickými léky a léky, které dovedou potlačovat alergický zánět na sliznicích dýchacích cest, v průduškách nebo v jiných postižených oblastech. Preventivní protizánětlivé léky udělaly v posledních 20 letech velké pokroky. Lidé, kteří by dříve pro astma byli v životě velmi omezení, byli např. v invalidním důchodu nebo dokonce v ohrožení života, vedou dnes normální život, jsou schopni práce, studia, ale i tělesné zátěže a sportu.

Je ovšem třeba, aby nemocní svou alergii znali, uměli se příčinným alergenům vyhnout, respektovali svou alergii při péči o své domácí i pracovní prostředí a dokázali dlouhodobé pravidelné podávání preventivních léků zařadit do svého každodenního života.

Je možné vzniku alergie zabránit?

Postupy, které mají zabránit vzniku onemocnění označujeme jako prevenci. Jako primární prevenci označujeme postup, který by zcela zabránil vzniku onemocnění. To zatím u alergie a astmatu neumíme. Účinnější jsou postupy prevence sekundární, která má již vznikající onemocnění včas podchytit a zamezit jeho dalšímu rozvoji nebo jeho zhoršování. To se týká hlavně rodin, kde je již známý výskyt alergie a kde se snažíme pečlivě sledovat vývoj a zdravotní stav dětí, abychom včas zachytili případné první příznaky a mohli účinně zasáhnout. Do sekundární prevence patří i různá opatření v prostředí rizikového dítěte, které by nemělo být nadměrně vystaveno kontaktu se známými alergeny. Terciární prevence se snaží především zabránit dalšímu zhoršování nemoci a opakování stavů akutního zhoršení. V terciární prevenci jsou velmi účinné právě preventivní protizánětlivé léky. V sekundární i terciární prevenci vedle léčebných postupů hrají významnou roli i preventivní opatření v prostředí. Je třeba zabránit nepřiměřené expozici alergenů v prostředí.

Nejvýznamnějším prostředím pro pacienty s alergií bývá prostředí bytu, pracoviště nebo školy, kde se mohou objevovat značné koncentrace alergenů. Opakovaný či trvalý kontakt s alergeny může pak onemocnění stále udržovat aktivní nebo i vést k jeho zhoršování a riziku akutních stavů. Venkovní prostředí má význam spíše sezónní, kdy jde především o expozici pylovým alergenům, případně vzdušným plísním.

Alergeny významné v domácím prostředí jsou alergeny s celoročním výskytem. Hlavním alergenem jsou roztoč domácího prachu (Dermatophagoides pteronyssinus) a alergen kočky domácí. V posledních letech přibývá v domácnostech i alergie na některá další zvířátka, především na hlodavce. Rozložení alergenů podle významu se může v různých oblastech světa lišit. Vedle alergie na roztoče přibývá např. v USA alergie na šváby. Velmi důležitým negativním faktorem je kouření. To se týká nejen kouření aktivního, ale i jakéhokoliv kontaktu s tabákovým kouřem.

Jak se lze alergenů v domácím prostředí zbavit?

Úplné odstranění alergenů je bohužel velmi obtížné. Nicméně platí, že chceme-li astma a alergii úspěšně léčit, musíme se snažit i o snížení kontaktu nemocného s příčinnými alergeny. K péči o prostředí patří jak obecné principy, tak cílená opatření. Prospěšné je časté větrání, nekouření, udržování rel. vlhkosti v rozmezí 30 – 50 %. K cíleným opatřením pak řadíme konkrétní kroky směřující k odstranění alergenu. V tom je důležitá péče o lůžka, kde se nejvíce udržují roztoči. Lůžkoviny by měly být převlékány nejméně jednou za týden, pokud jde o umělý materiál tolerující vyprání, pak je vhodné kromě převlékání lůžkoviny v určitých intervalech i vyprat. Matrace by neměla být plněna biologickým materiálem, pokud je již starší, je její čištění obtížné a je třeba ji vyměnit. Doporučuje se i časté vysávání matrace a její krytí polopropustným obalem, jehož póry neumožňují roztočům procházet. Dávno známým rizikovým faktorem jsou v lůžku i plyšové hračky. Ty je třeba dobře udržovat, pokud možno volit takové, které je možno vyprat.

Souhrn

Alergie a astma jsou faktory našeho současného života, se kterými se musíme smířit a které s námi budou i nadále. Tato daň za významné zlepšení celkového zdravotního stavu populace a razantní zlepšení našeho životního standardu v posledních 50 letech je z celkového pohledu vcelku přijatelnou cenou. Je velkým štěstím, že dnes máme dostatek účinných léčebných možností, které dokážou alergii a astma ovlivnit do té míry, že u většiny nemocných nebrání plně kvalitnímu životu a pracovnímu i společenskému uplatnění. Současná péče o alergii a astma je založena na velmi účinných lécích, které dokážou dostat nemoc pod plnou kontrolu. Bez účinné prevence a průběžného odstraňování alergenů a eliminace kouření je nicméně i moderní léčba účinná jen částečně. Alergik by proto měl svou nemoc znát, vědět o preventivních opatřeních a průběžně je dodržovat.

Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.
ředitel České iniciativy pro astma o.p.s.

Alergie a význam protialergických režimových opatření – 2. část

alergieNejčastějšími inhalačními alergeny, se kterými se setkává alergik, jsou roztoči domácího prachu, pyly trav, obilí, stromů a bylin, vzdušné plísně a alergeny zvířat. Pro alergiky je velmi důležité jejich okolní prostředí, především v bytech, kancelářích a školách. Někoho možná překvapí fakt, že uvnitř budov trávíme až 90% svého času. Proto je udržování vhodného prostředí v domácnostech a správný úklid tak důležitý.

Roztoči jsou velmi drobní členovci, podobní klíštěti, prostým okem neviditelní. Jejich výměšky a části jejich těl obsahují poměrně agresivní alergeny. Roztočům vyhovuje vyšší vzdušná vlhkost (nad 55% relativní vlhkosti) a teplota kolem 25-27°C. Velmi dobře se jim proto daří v našich postelích, v matracích, polštářích a pokrývkách. Vyskytují se i v čalouněném nábytku, kobercích, závěsech a dal- ších „lapačích prachu“. Nejdůležitějším opatřením je péče o lůžko alergika. Nezbytnou podmínkou jsou lůžkoviny z umělého vlákna, které se dají prát nejméně na 60 stupňů. Roztoči se usídlí v jakémkoliv materiálu – v peří, dutém vláknu, bavlně i ovčí vlně. Péřové pokrývky jsou nevhodné právě proto, že se nedají prát. Pokrývky je nutné prát minimálně 1x za 2 měsíce, 1x za týden se kvalitním vysavačem luxuje matrace z obou stran, povlečení se převléká 1x za 2 týdny.

Doplňující možností je pořízení bariérových povlaků na matraci a lůžkoviny. Jde o speciální, velmi hustě tkané textilie, které jsou pro roztočové alergeny málo propustné, a proto alergeny zůstávají uvnitř povlaků a neohrožují tak pacienta. Roztoče hubí nízká teplota, proto se doporučuje dávat pokrývky vymrznout na mráz, případně do mrazicích boxů. Stejně tak by měly v mrazicím boxu občas přenocovat i plyšové hračky a měly by se pravidelně prát. V bytě alergiků nejsou vhodné celoplošné koberce, které se špatně udržují. Prach by se měl stí- rat na vlhko, čalouněné povrchy a koberce, případně i další plochy vysávat kvalitním vysavačem. K ošetření povrchů existují i protiroztočové chemické pří- pravky. Ke zlepšení prostředí může pomoci i čistička vzduchu.

Už jsme se zmínili o alergii na domácí zvířata – psy, kočky, morčata, křečky a další hlodavce. Mezi lidmi panuje mylná představa, že k vyvolání alergie je nutný kontakt se zvířecí srstí a čím méně chlupů zvíře má, nebo pokud nelíná, nemůže alergikovi vadit. Není to pravda. Zvířecí alergeny najdeme hlavně ve zvířecích slinách, moči, výměšcích mazových žláz, ve výkalech. Tyto alergeny jsou velmi lehké a v domácnosti vytvářejí vzdušný aerosol, který proniká do všech místností bytu. I sebelepší úklid množství alergenů výrazně nesníží. Nejúčinnější je odstranění zvířete z bytu a potom kompletní „generální“ úklid. Ale i několik týdnů potom ještě zvířecí alergeny v bytě zůstávají. Někdy toto radikální řešení není možné a nezbývá než se s přítomností zvířete v bytě alergika smířit. V tomto případě nesmí zvíře pobývat v ložnici nebo pokoji alergika, alergik nesmí čistit kočičí nebo psí pelech ani vyměňovat stelivo hlodavcům. Zvířecí alergeny z ovzduší pomůže vychytat kvalitní čistička vzduchu, chlupy a šupinky kůže, které jsou také nosiči alergenů, často vysáváme kvalitním vysavačem.

Dalšími významnými alergeny jsou alergeny pylů a plísní, které mají v ochranném režimu hodně společného. Pyly jsou typickými alergeny vnějšího prostředí, ale v sezóně jejich výskytu, což je období od časného jara do podzimu, se otevřenými okny dostávají i do místností a stávají se součástí ovzdu- ší bytů a domácího prachu. Na začátku jara kvetou olše, lísky, vrby, habry, topoly a břízy, jejichž jehnědy jsou plné jemného agresivního pylu, od května nastupuje sezóna trav a obilí, od srpna kvetou byliny a plevele, například zlatobýl a pelyněk. Tyto rostliny tvoří velká množství jemného pylu, který se šíří větrem, někdy i na vzdálenost desítek kilometrů. Pyloví alergici se v období sezóny nemohou „svým“ pylům zcela vyhnout, ale při dodržování určitých pravidel mohou působení alergenů alespoň omezit. Nejméně pylů je v ovzduší ráno a po dešti. Proto je dobré volit pro procházky zrovna tuto dobu. Při pobytu venku se doporučují sluneční brýle, po příchodu domů je vhodné opláchnout si obličej, převléct se z oblečení, na které se venku nachytal pyl. Alergici by si měli v období sezóny častěji mýt vlasy. Množství pylů, které se zvenku dostává do domácností, mohou zmenšit ochranné protipylové sítě v oknech, nebo alespoň vhodně zvolená a krátká doba větrání. V sezóně je zapotřebí častěji uklízet, stírat na vlhko, luxovat, případně použít čističky vzduchu. Je lepší nesušit prádlo venku, kde na něj nasedá pyl. U alergií na venkovní plísně jsou režimová opatření prakticky totožná. Jediný rozdíl je v tom, že sezóna plísní není vázaná na konkrétní dobu, ale kolísá spíše podle počasí.

Nejvíce plísní bývá při teplém a vlhkém počasí – typicky na jaře a v pozdním létě. Spóry plísní – drobné mikroskopické částečky – poletují vzduchem společně s pylovými zrny. Největší množství plísní se tvoří po dešti. Kromě režimu uvedeného u pylové alergie, nedoporučujeme pracovat ve sklenících, s kompostem, sbírat padané ovoce, snažíme se omezit pobyt všude tam, kde se mohou plísně ve zvýšené míře vyskytovat. V domácím prostředí mohou plísně růst na zdech, kolem okenních rámů, pod tapetami, v květináčích pokojových rostlin, mohou být na potravinách, v odpadcích. Rizikem je zvýšená vlhkost vnitřního prostředí. Plíseň se musí odstraňovat chemickými nebo biologickými prostředky, nikdy by se neměla bez předchozího ošetření seškrabovat, protože tak se do ovzduší uvolňuje obrovské množství spór, které mohou vyvolávat vážné alergické i jiné zdravotní potíže. Prevencí je důkladný a častý úklid a přimě- řená vzdušná vlhkost, poletující spóry plísní může vychytat čistička vzduchu. Uvedená režimová opatření jsou pro alergické pacienty základní součástí jejich léčebného režimu. Pomáhají příznivě ovlivnit průběh jejich nemoci, sni- žují dávky potřebných léků a jsou prevencí dalšího zhoršování alergických onemocnění.

MUDr. Hana Janíčková

Web používá k poskytování co nejlepších služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close