Jak na alergeny v domácím prostředí

 94Jak je dnes již často mediálně přetřásáno, alergie se stala jednou z nejčastějších „civilizačních“ nemocí.

Označení „civilizační“ je dnes do určité míry módním pojmem. Má charakterizovat přímý vztah nemoci s postupem civilizace a různými vlivy, které zlepšování životní úrovně lidské populaci přináší. Jako civilizační onemocnění ale vedle alergie označujeme i kardiovaskulární nemoci, psychické poruchy, metabolické změny, cukrovku a dokonce i onemocnění autoimunitní, jako je např. revmatismus, roztroušená skleróza apod. Podíváme-li se na epidemiologická data z různých částí světa, je skutečně patrné, že řada těchto nemocí souvisí se stupněm bohatství a vyspělosti společnosti, dostupností vysoko kalorické výživy, prokázána je souvislost s obezitou. Přibývá i nových poznatků o velmi negativním vlivu kouření tabáku na vět- šinu z tzv. „civilizačních“ nemocí. Svůj vliv má samozřejmě i tolik zmiňované znečištění průmyslové.

Alergická onemocnění dnes nalézáme v populaci již asi ve 30%. Každý třetí člověk v oblastech „civilizovaného“ světa tak má šanci rozvinout nějakou formu alergického onemocnění. Jsou to nejčastěji projevy alergické rýmy a zánětu spojivek, různé formy alergických vyrážek – od kopřivky až po atopický ekzém, objevují se alergie na potraviny. Nejzávažnějšími formami jsou anafylaktická reakce a průduškové astma. Zatímco anafylaktická reakce, která obvykle ohrozí nemocného až při průniku alergenu do těla cestou požití alergenní potraviny nebo např. bodnutím včely nebo vosy, astmatická reakce může být vyprovokována i pouhým vdechnutím alergenu nebo dokonce jen virovou infekcí u disponovaného jedince. Pacient s astmatem má ve svých průduškách chronický neinfekční alergický zánět, který jej disponuje k snazší reakci na vdechnutou škodlivinou. Při vdechnutí alergenu nebo i nealergenní dráždivé látky dojde k rychlé- mu stažení průdušek, otoku jejich stěny, novotvorbě hlenu a tím k zvyýšení odporu pro proudění vzduchu a dušnost. Podobně může nemocný s astmatem nadměrně reagovat i na virovou infekci dýchacích cest.

Jak tedy co nejlépe předejít podobným potí- žím a, pokud už alergii máme, vyhnout se co nejlépe zmíněným rizikům?

Základem je především časné rozpoznání příznaků a jejich včasné ohlášení lékaři. Ten by měl doplnit diagnostická vyšetření, která přítomnost alergie potvrdí nebo vyloučí. Pokud už je alergie skutečně potvrzena, je třeba zavést správnou protialergickou léč- bu zaměřenou proti podstatě nemoci, tj. alergickému zánětu. Tuto léčbu předepisuje, řídí a kontroluje lékař – alergolog. Druhým pravidlem je eliminace příčinných alergenů. Které alergeny to jsou, určí podrobné alergologické vyšetření (kožní testy nebo vyšetření protilátek v krvi). Postupy, jak kontakt s alergeny vyloučit nebo alespoň omezit, je opět dobré konzultovat s alergologem. Při alergii na pyly je vhodné sledovat pylové zpravodajství publikované v médiích nebo na stránkách www.pylovasluzba.cz. Tento servis provozuje Česká iniciativa pro astma, o.p.s. již řadu let a získaná data využívají nejen odborníci, ale zvykli si na ně i mnozí pacienti, kteří podle nich řídí svoje aktivity v době pylové sezóny. Horší situace je při prokázané alergii na alergeny celoroční a především na ty, které nacházíme v našich domácnostech a kterých se jen obtížně zbavujeme. Jsou to především roztoči domácího prachu a alergeny plísní. K nim se často přidávají i alergeny domácích zví- řat. Zcela samostatnou kategorií je kouření, které kromě přímého negativního efektu na zdraví kuřáka i jeho okolí, kontaminuje i domácí prostředí částicemi zplodin hoření a významně zvyšuje znečištění domácnosti prachovými částicemi.

Tradičním základem péče o domácí prostředí alergika vždy byla snaha o odstranění různých materiálů zachycujících prach, případně zvířecí srst a epitelie. Za ideální pokojík alergického dítěte tak často byl považován v podstatě holobyt s leštěnými dřevěnými materiály, protialergickými lůž- kovinami, odstraněnými plyšáky a okrasný- mi rostlinami. Takový postup je nepochybně účinný a vede jistě k významnému snížení koncentrace alergenů v ovzduší. Bohužel se ale často zapomíná, že prach se nedrží jen na drsných površích nebo v čalounění a kobercích. Prach, který přichází zvenku například na oblečení nebo je produkován při stlaní postelí se velmi snadno vznáší ve vzduchu a snadno se usazuje i na hladkých površích. Dokladem bývají často paprsky ranního slunce pronikající do ložnice či pokoje a jasně ukazující odrazy světla na velkých kvantech prachových částic. Malý test zvířením vzduchu v takto osvíceném místě navíc ukáže, že na hladkém povrchu dokonce prach ulpívá více než v látkových závěsech či čalounění a již malým proudem vzduchu se snadno dostává opět do oběhu v prostředí.

Logicky se tedy ukazuje, že samotná úprava prostředí k prevenci alergie nestačí. I v perfektně upravené místnosti je třeba nadále dbát na pečlivý úklid, stírání prachu na vlhko, častou výměnu lůžkovin, péči o matrace. Významnou pozornost je třeba věnovat i oněm „protialergickým“ hladkým plochám. Jejich výhodou v péči o prostředí alergika je samozřejmě povrch, který se snadno stírá a jednoduše uklízí. Pokud však spoléháme na samotnou úpravu prostředí a o toto prostředí dále již pravidelně nepe- čujeme, ztrácejí veškerá opatření smysl. Je proto třeba i v takto dobře upraveném prostředí zavést pravidelný úklidový režim, pravidelně stírat prach a vysávat. I v tomto případě platí pravidlo, že by úklid měl probíhat v nepřítomnosti alergického jedince, i když v případě vlhkých úklidových technologií není tento požadavek tak kritický, jako při práci nasucho.

I při kvalitním úklidu samozřejmě trvá po- žadavek kvalitní cirkulace vzduchu. Ta bývá správně řešena pravidelným a intenzivním větráním, které by mělo ale respektovat současnou pylovou situaci a konkrétní meteorologické podmínky.

95Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.

ředitel České iniciativy pro astma o.p.s.