Hygiena lůžka

97

Alergie a astma – choroby 21. století

Alergická onemocnění jsou dnes zřejmě nejroz- šířenějším zdravotním problémem především v  populacích rozvinutých zemí. V  mnoha oblastech světa již výskyt alergie přesahuje 30 % celé populace. Podobná čísla uvádějí i nedávné studie z  naší oblasti střední Evropy. Alergie je vždy onemocněním celého těla, protože jejím základem je porucha imunitního systému organizmu, který se nepřiměřeně brání některým látkám z  prostředí, které by jej jinak nikterak nepoškodily. Tato přecitlivělost se zaměřuje na mnohé látky bílkovinné povahy, které se proto nazývají alergeny. Reakce na kontakt s  alergenem je vždy reakce celého těla,

protože buňky, které se účastní alergické reakce, se vyplavují z kostní dřeně a do místa reakce se dostávají krevním oběhem. Navenek je pak nejvíce patrné postižení některého orgánu nebo některé tkáně, která nejvíce přišla s alergenem do styku. Podle místa vstupu alergenu do organizmu tak vidíme např. alergický zánět oční spojivky, alergickou rýmu, alergii potravinovou s projevy v zažívacím traktu. Jednou ze specifických forem alergie je i průduškové astma. Astma se odehrává v prů- duškách, kde vzniká významně vyšší dráždivost, průdušky se při kontaktu s alergenem stáhnou, otékají, produkují hlen. Výsledkem je pak snížení jejich průchodnosti, které nemocný pociťuje jako dušnost. Může mít i kašel, tlak na hrudi… U nejzávažnějšího stavu může dojít i k ohrožení na životě dušením. Kromě alergické reakce se na vzniku a průběhu astmatu podílejí často i některé virové infekce.

Péče o nemocné s alergií a astmatem

Základem péče o alergii a astma je v současné době léčba protialergickými léky a  léky, které dovedou potlačovat onen alergický, neinfekční zánět v  průduškách nebo v  jiných postižených oblastech. Preventivní protizánětlivé léky udělaly v posledních 20 letech neuvěřitelné pokroky. Lidé, kteří by dříve pro astma byli ve svém životě velmi omezení, byli např. v  invalidním důchodu nebo dokonce v ohrožení života, vedou dnes normální život, jsou schopni práce, studia, ale i tělesné zátěže a sportu. Vedle takto úspěšné léčby protizánětlivé je ov- šem stále třeba myslet na prevenci.

Prevence

Jako primární prevenci označujeme postup, který by vůbec zabránil vzniku onemocnění. To se nám zatím v oblasti alergie a astmatu nedaří. Lépe jsme na tom v prevenci sekundární, Hygiena lůžka jako základ preventivních opatřeni u alergie na roztoče bytového prachu Prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc. ředitel ČIPA o.p.s. www.rainbowaktuality.cz 21 která má za úkol již vznikající onemocnění včas podchytit a  zamezit jeho dalšímu rozvoji nebo jeho prohlubování. V  této situaci jsme především v rodinách, kde je již známý výskyt alergie a kde se snažíme pečlivě sledovat vývoj a zdravotní stav dětí, abychom včas zachytili případné první příznaky a mohli účinně zasáhnout. Sem patří i preventivní opatření v prostředí rizikové- ho dítěte, které by nemělo být nadměrně vystaveno kontaktu s  rizikovými alergeny. Terciární prevence se snaží především zabránit dalšímu zhoršování nemoci a opakování stavů akutního zhoršení. V  terciární prevenci jde tedy hlavně o  úlohu dlouhodobé preventivní protizánětlivé léčby.

V  sekundární i  terciární prevenci vedle léčebných postupů hrají významnou roli i  preventivní opatření v  prostředí. Snažíme se zabránit nepřiměřené expozici rizikového jedince nebo již nemocného pacienta alergenům v prostředí. V  tomto ohledu nejvýznamnějším prostředím pro pacienty s  alergií bývá prostředí bytu, pří- padně pracoviště či školy, kde se mohou udržovat značné koncentrace alergenů. Trvalý kontakt s  těmito alergeny může pak onemocnění stále udržovat v  aktivitě nebo dokonce vést k  jeho zhoršování či riziku akutních stavů dušnosti. Venkovní prostředí má význam spíše sezónní, kdy jde především o  expozici pylovým alergenům, případně vzdušným plísním. Alergeny domácího prostředí jsou alergeny s celoročním výskytem. Jde především o  roztoče domácího prachu (Dermatophagoides pteronyssinus) a  alergen kočky domácí. V  posledních letech přibývá v domácnostech i alergie na ně- která další zvířátka, hlavně na hlodavce. Vedle alergenů se na riziku v domácnosti podílí i kou- ření tabáku. Rozložení alergenů podle významu se může v různých oblastech světa lišit. Vedle alergie na roztoče přibývá např. v USA alergie na šváby

Roztoč domácího prachu

Náš známý roztoč domácího prachu je těsně viditelný na tmavém pozadí v  normálním světle. Typický roztoč měří 0,4 mm na délku a 0,25-0,32 mm na šířku. Pro přesnou identifikaci je potřeba alespoň desetinásobného zvětšení. Tělo roztoče domácího prachu má příčně pruhovanou pokožku, roztoči mají standardně osm nohou. Hlavní alergizující látkou jsou výkaly roztočů, které jsou přítomny všude, kde roztoči žijí.

Roztoč domácího prachu přežívá ve všech klimatech, dokonce i  ve vysokých nadmořských výškách. Daří se mu v krytém prostředí domů, zejména v  ložnicích a  kuchyních. Roztoči pře- žívají velmi dobře v kobercích, závěsech, čalounění, nejlépe se jim ale daří v matracích a lůž- kovinách. Tam obvykle naleznou ideální teplotu i  vlhkost pro svůj život i  další množení. V  1 g prachu je možné nalézt asi 100-500 jedinců. Vyšší koncentraci alergenu roztoče lze nalézt např. v nedostatečně větraných prostorách (např. chata, která je obývaná jen o  víkendech). Největší koncentraci roztoče ponejvíce nacházíme v lůžku. Hlavním rezervoárem roztočů v lůžku je matrace. Čištění matrací je obvykle nejméně častým úkonem při péči o  čistotu lůžka. Roztoči se ale objevují i v polštářích a přikrývkách. Uvědomíme-li si, jakou část svého života tráví- me v posteli, snadno si domyslíme, jak významná může expozice roztočovým alergenům být. Uvádí se, že roztoči přebývají hlavně v péřových lůžkovinách. To je sice do značné míry pravda, nicméně bylo prokázáno, že se významně zdržují i v lůžkovinách z umělých materiálů. Pokud se k roztočům v lůžku přidají ještě alergeny zvířecí, je to pro alergika již riziko zcela dramatické.

Opatření k odstranění alergenů – hygiena lůžka

Chceme-li tedy astma a alergii dobře a úspěšně léčit, musíme se snažit i o snížení kontaktu nemocného s  alergeny. Péče o  prostředí by měla zahrnovat jak obecné principy, tak cílená opat- ření. K obecným principům patří časté větrání, nekouření, udržování rel. vlhkosti v  rozmezí 30 – 50 %. K  cíleným opatřením pak řadíme konkrétní kroky směřující k odstranění alergenu. Polštáře a přikrývky by měly být převlékány nejpozději jednou za týden, pokud jde o umělý materiál tolerující vyprání, pak je vhodné kromě převlékání lůžkoviny v určitých intervalech i  přeprat. Matrace by neměla být plněna organickým materiálem, pokud je již starší, je její čištění obtížné a je třeba zvážit její výměnu. Doporučované je krytí matrace polopropustným obalem, jehož póry neumožňují roztočům přes tuto bariéru přecházet. Jednou za 2 – 3 měsíce by každá matrace měla být pečlivě vyčištěna. K dispozici jsou i  spreje zaměřené právě na hubení roztočů a  prevenci jejich návratu. Nicméně jejich účinnost není ideální. Pokud jsou již použí- vány, měly by být i tak matrace následně obaleny polopropustným krytem. Známým rizikovým faktorem jsou v lůžku i plyšové hračky. Ty je třeba dobře udržovat, pokud možno volit takové, které je možno vyprat.

Souhrn

Současná péče o  astma je založena na velmi účinných lécích, které dokážou dostat astma pod plnou kontrolu. Bez účinné prevence a prů- běžného odstraňování alergenů a eliminace kou- ření je ale i moderní léčba účinná jen částečně. Nemocný astmatem a  alergií musí být proto dobře informován o možných opatřeních a měl by je průběžně dodržovat.

doktorProf. MUDr. Petr Pohunek, CSc.

ředitel České iniciativy pro astma o.p.s.